Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Slatinicích
Dávnověký původ zdejšího kostela dokazuje první zjištěná zvěst o jeho duchovním správci p. Mikuláši v úředních zprávách z let 1340-1351. - Žel, že chybí písemné doklady o jeho nástupcích až do 17. století.
S historickou přesností možno sledovati osudy chrámu a jeho duchovních správců od r. 1607, kdy byl zde farářem p. Jakub STIFILIDES. R. 1671 nastoupil Jan Jiří DOSTÁL, jenž spravoval i faru Drahanovickou. Zvučného jména nabyl kněz ex-jezuita p. Bohumír Josef Bílovský, jenž se vepsal do dějin jako vlastenecký kněz - buditel, spisovatel, pěstitel českého jazyka a slavný kazatel (+1725). Založil ve Slatinicích první matriky farní, psané česky od r. 1720.
Čestné místo mezi faráři Slatinickými zaujímá po všecky časy veliký dobrodinec a duchovní zakladatel nynějšího chrápmu Páně, p. VÁCLAV HLÁVKA, +14. IV. 1768. Na stavbu nového kostela odkázal veškeré své jmění, velmi značný obnos: 11. 179 zl. Jeho zásluhy o chrám hlázá náhrobní deska v presbytáři a pamětní nápis na průčelí chrámu: MARIANA AEDES LABENS Ex LEGATO PAROCHI HLAVKA STAT tj: Rozpadající se budova Mariina chrámu z odkazu faráře Hlávky stojí.
Z odkazu faráře Hlávky postavil jeho nástupce p. Jan VYBÍRAL z Drahotuš, jenž zde byl farářem od 1768 do 1783, nový kostel v nynější podobě a spolu i faru v letech 1769 -1775.
Začato 3.VII. 1769 s odstraňováním prohnilé věže ze starého kostela. Nalezena tehdy pamětní deska latinská, uložená tam r. 1692 farářem p. Janem ŠKOPEM, dle níž stará věž kostela pocházela z r. 1586. Bližší zprávy o starém kostele se nezachovaly. Při odklízení zbytků starého chrámu a kopání základů pro chrám nový se účinně podílel sám farář Vybíral se svým kooperátorem p. Hieblem a ochotníky i z řad učitelstva, zejména učitelem Floriánem Černohorským z Lutína a jeho manželkou .
Základní kámen k nynější svatyni P. MARIE NANEBEVZATÉ položen byl 6. října l.p. 1769 a po dokončení celé stavby nový chrám Páně a stánek Matky Boží slavně posvěcen 20. srpna 1775.
Obřad svěcení vykonal nejd. p. Jan Václav. Baron de TREYYENFELS, t.č. biskup sufragán Olomoucký, jak hlásá i pamětní listina uložená v základním kameni.
Stavitelem kostela i sousedící fary, zbudované současně se stavbounynějšího nového chrámu, jest Jan Freiwald z Prostějova. Z téže doby pochází 14 kapliček Křížové cesty umístěných kolem kostela. Obrazy na plechu v těchto kaplích zasazené byly opraveny v r. 1954 akadem. malíčkou Čechovou - Klemsovou z Oolomouce, zdejší rodačkou.
Hodiny na věži pocházejí z r. 1797. V roce 1954 natřena báň kostelní věže a v dalších opravách dle možností bude se pokračovati, aby domácí i cizí hosté zde docházeli zdraví těla i duše.
Zdroj: Pamětní deska ve vstupním portálu kostela.